Kapitola 4 Ne úplně férová dohoda

Seděla naproti Furymu. Zase. Dívali se na sebe. Zase. Dlouho. Ani jeden nechtěl uhnout pohledem první.

Takže?“ Zeptal se nevině, ale s tvrdým podtónem.

Naklonila se přes stůl blíž k Furymu. Rozhodla se k riskantnímu kroku. Mohlo ji to stát život, nahněvat si šéfa obrovské organizace, ale už nemohla couvnout.

Předpokládám, že máte jasné v tom, co se se mnou děje a jak toho „daru“ využít, takže mi teď řeknete, co ode mě chcete, narovinu, bez pozlátka a cukříků, a odpovíte mi na všechny moje otázky.“ Už se nadechoval, že jí něco poví, něco velmi ošklivého. Ale ona ho předběhla.

Co z toho budete mít? Prozačátek to, že nikomu neřeknu, co se Vám honí hlavou za pikantnosti. Co by tomu řekla Ruská vláda?“ Hrála na tenkou strunu, blafovala, všechno co doopravdy věděla bylo jen pár přístupových kódů a ona doufala, že to na sobě nedává znát. Výborně, uvažuje nad tím. Trochu jsem ho potrápila i když by stačilo jedno mávnutí ruky a já bych skončila na elektrickém křesle za něco, co jsem nikdy neudělala. Jenže to by nikoho nezajímalo.

Dobrá. Přistupuji na Vaši nabídku, sice znechucen, ale přijímám.“ Díky bohu, neměla jsem nejmenší ponětí co dělat, kdyby řekl ne.

Opřela se o židli a založila si ruce na prsou. „Poslouchám.“

Chceme, abyste se k nám přidala.“ Když jsem nereagovala, pokračoval. „Jsme menší státní organizace, nic velkého, která.....“

Já myslela, že Vám došlo, jak zbytečné je lhát.“

Jsme velmi rozšířená státní organizace se značným vlivem a dlouhou škálou pravomocí, rozšířená skoro všude po světě.“

Jak typické....“

Staráme se o blaho lidstva, jsme jeho obranná složka. Chceme, abyste se k nám přidala a pomohla k lepším zítřkům. Samozřejmě bysme nejprve museli provést pár testů, ale pokud by vše šlo hladce, stala byste se jedním z našich předních vyjednavačů. Také Vy sama byste mohla zjistit něco více o tom, jak ta Vaše schponost vlastně funguje a co je zač.“

Dvě věci, za prvé – jaké testy?, a za druhé – domluvili jsme se, že nebudete přidávat pozlátko, ne?“

Jenom takové obyčejné vyšetření, vezmou vám krev, pak rentgen celého těla a já nevím co ještě, to uvidíte, jestli přijmete naši nabídku.“

Přešla fakt, že jí lže a ví o mnoho víc, než říká, i když spolu uzavřeli dohodu. Ani nevěřila, že jí toho poví tolik. „Takže ze mě bude taková Vaše laboratorní krysa, nemýlím-li se.“

Tak hovoří fakta.“ Odpověděl upřímně, což Lath ocenila.

Ale co moje práce? Kolegové se budou shánět. Co jim povíte?“

Jednoduše, že se u Vás projevily komplikace a musíte zůstat ve zvláštní nemocnici na dobu neurčitou.“

To znamená, že bych musela opustit všechno, celý svůj dosavadní život.“

Tak nějak.“

Hm......“

Nechám Vám čas na rozmyšlenou. Moji muži Vás odvedou do ubikace. Zítra si přijdu pro odpověď.“

Zítra? Kolik je hodin?“

Osm večer.“ Až teď jí docvaklo, že celý den nic nejedla ani nepila. Zvláštní, že ji netrápil ani hlad ani žízeň. Asi si prostě něco nastřádala za těch pár týdnů, co se jen válela v křesle.

Fury se zvedl, zaklepal na dveře, ty se otevřely a dovnitř vešli čtyři muži ozbrojeni pistolemi. Jak šla ke dveřím a procházela kolem Furyho, zastavil ji.

Já vím, že jen blafujete.“ Pošeptal jí sotva slyšitelně do ucha. Měla sto chutí se na něj zděšeně podívat. Tohle opravdu nečekala, ale nějaký její dosud neobjevený pud jí to zakázal. Tak prostě jen pokračovala v chůzi obklopena čtveřicí ozbrojenců.

Z ubikace se vyklubala malá místnůstka s postelí. Taky tu nemuselo být nic. Ztěžka dosedla na postel. V hlavě jí stále zněla Furyho poslední slova. Já vím, že jen blafujete...... Pokud to věděl, proč jí to všechno pověděl? Jasně, neřekl všechno ale na druhou stranu ani nelhal. Co když to řekl jen tak? Jako zkoušku, jestli opravdu blafuju nebo ne? A pokud to bral jako zkoušku, obstála jsem? Nebo už je mu jasné, že blafuju? Aaaaah. Šílený. Samý „co když?“. Projela sicelý jejich rozhovor, ale nic jí to neřeklo. Naopak, jen tím přišla na další otázky, na které nezná odpověď. Vyjednavač s kým? Nebo čím? Opravdu by byli schopni zjistit, co se se mnou vlastně děje? A třeba i jak se toho zbavit? Co ty testy? Budou mě držet v nějaké nádrži a provádět různé pokusy? Píchat mi různé látky? Přirovnání laboratorní krysa zní děsivě. Dokážu se odpoutat od svého starého života? A chci vůbec? Prostě to všechno opustit? Léta dřiny a pocit neuvěřitelné radosti? Opravdu chci zapomenout? Na druhou stranu.... Nechají mě odsud odejít?

Vypadá to jako kdybych měla na výběr, mohla si se svobodnou vůlí zvolit svůj další život. Ale jak je to doopravdy? Když řeknu ano, možná mi dají práci a alespoň trochu normální život. Když odpovím ne, zavřou mě hluboko pod zemí a budou na mě provádět pokusy, nebo mě jednoduše už nikdy nepustí ven a já zůstanu sama mezi čtyřmi stěnami. Žádné dobro a zlo. Jen větší a menší zlo. Nebo stejné? S.H.I.E.L.D. Vládní organizace, která má pod palcem superhrdiny, co si říkají Avengers. Jako vládní organizace má jistě velmi mnoho pravomocí. Třeba mě popravit teď a tady bez udání důvodu. Přešla ke dveřím.

Za nimi cítila stát dva muže, ozbrojené. Ale i to na ni bylo příliš. Navíc, v tomhle stavu...... Nemám šanci se odsud dostat. Nezbývá než se podrobit. Samozřejmě, v rohu místnosti visela kamera. Podívala se do ní. „Mohla bych dostat tužku a papír?“ Asi za čtvrt hodiny se dveře otevřely a dovnitř vešel muž, v ruce tác s jídlem a blok papírů s propiskou. Jídlo nic moc, prostě vývar. Vzala si blok a sedla na postel tak, aby nebylo vidět, co črtá do bloku.

Nejdřív plánovala, že napíše dopis Lorenzovi. Neměla komu jinému napsat. Fury tak nějak zapomněl zmínit, že oba prarodiče umřeli ve stejný rok, kdy Lath absolvovala vysokou. Nenapadalo ji však, co psát. Přišlo jí to divné, aby psala Lorenzovi, když údajně leží v nemocnici, protože její stav se zhoršil, tak si jenom črtala. Nakonec usnula.

První co uviděla, když se probudila, byl Fury sedící na židli, která se tam nějak vzala a listující pomalovaným blokem. Posadila se a pořádně si toho chlapa prohlédla. Přišlo jí zbytečné ptát se, jestli ji pustí, když odpověď dávno znala od té doby, co ho viděla poprvé. Už když vstoupila do budovy ji tak nějak matně napadlo, že odsud už se nevrátí.

Vy jste tohle všechno plánoval od začátku, že?“ Neodpověděl, ale ani nemusel.

Přistupuji na Vaši nabídku, sice znechucena, ale přijímám.“ Zopakovala jeho slova.

Výborně.“ Vstal ze židle. „Ujme se Vás tým odborníků.“ Odešel. Přinesli jí snídani, ale neměla chuť. Takže už rovnou odborníků, žádní dokroři? Bože, s čím jsem to souhlasila. Přemýšlela, že se prostě udusí rohlíkem, ale nakonec od toho upustila. Zachránili by ji dřív, než by se udusila. Navíc neměla odvahu. Pořád jí v hrudi plápolal malinkatý plamínek naděje, že se odsud dostane.

Po dlouhé době, nevěděla jak dlouhé, se dveře otevřely a dovnitř vešel muž asi o necelou hlavu menší než ona s delšími tmavě hnědými vlasy a brýlemi. Podal jí ruku.

Jmenuji se doktor Banner. Strávíme teď spolu nějaký čas.“ Řekl příjemným hlasem.

Já jsem Latharna Tretchová. Zkráceně Lath.“ Stiskla nabízenou ruku. Asi moc silně, protože ji pustil a začal s rukou třepat.

Páni, máte sílu.“ Usmál se. Nemohla si pomoct a usmála se také. Už se dlouho neusmála. Přišlo jí to jako věčnost. Ten muž jí připadal hodně sympatický. Narozdíl od Furyho.

Takže, dneska projedeme nějaké rutinní vyšetření, odběr krve, rentgen mozku, vyšetření plic a...... no, potřebujeme Vaši moč, takže tady je lahvička a až se Vám bude chtít.... no, vždyť víte.“ Musela se znova usmát nad jeho rozpaky.

Rozumím. Krev mi odeberete tady, nebo se přesuneme jinam?“


 

Ležela na posteli, koukala do jednolitého šedého stropu a čekala na výsledky testů. Podle toho se rozhodne, co se bude dít dál. Cítila se líp. Ale pořád se jí vrtalo hlavou jméno doktor Banner. Už ho slyšela, ale kde? Nebo od koho?


 

Mezitím v pracovně ředitele Furyho.....


 

Jak pokračuje vyšetření?“

Doktor Banner nám zaslal výsledky. Žádné stopy radiace, záření ani jiného druhu mutace. Nic nezvyklého, beze stopy jakékoli genetické úpravy, chemikálie Oz nebo něčeho jí podobného. Jen její DNA je trochu zvláštní, ale to se přikládá dědičnosti. Banner neví co dál, s ničím takovým se nesetkal. U ostatních suběktů se schopnostmi se vždy něco našlo, třeba ohnivzdorná látka v těle nebo velmi měkké tkáně,ale tady? Nic. Prý to vypadá, jako kdyby to měla vrozené. Mozek také vpořádku, žádné stopy amnésie. Prostě se s tím musela narodit.“

Hm. Ať se jí vyptá. A co ten předmět, který jsme zajistili v místnosti, kterou pod zemí našla?“

Vypadá to na zbraň, ale neznáme kov, ze kterého je vyrobena. Ani zpracování. Jako by byla z jiného světa.“

Je Thor stále na Zemi?“

Nedostala jsem hlášení o jeho odchodu.“

Výborně. Kontaktujte slečnu Fosterovou. Ať sem Thor co nejdříve přiletí. Není sice žádný odborník, ale třeba to pozná. Lepší volbu nemáme.“


 

◄►◄►◄►

Začalo to, jak jsem se dotkla té zbraně.“

A dál?“

Co dál? Slyším lidské myšlenky. Prostě mluví uvnitř mojí hlavy. Slyším je mluvit, ale přitom slyším, co si myslí. Rozeznám to jen podle toho, že myšlenky mají takovou lehkou ozvěnu, jako by se mi v té hlavě rozléhaly.“ Podívala se dolů. „Bruci, já nevím jak to ovládat. Jsem prozně zmutovaná zrůda. Navenek normální, uvnitř šílená.“

No, podle testů zmutovaná nejsi a tvůj mozek je vpořádku.“ Podívala se na něj a chabě se usmála. Tak milý. Začali si tykat vlastně skoro hned. „Nikdo to nemá ze začátku lehké. Ale naučíš se s tím pracovat. Z Rogerse se stal prvotřídní voják, Stark proměnil svou slabost v silnou stránku a lítá tu v obleku a já.... no, jsem spokojený tam, kde jsem. I když ze začátku mě museli zavřít....“ Teď zas sklopil pohled on. Vzala ho za ruku. O téhle části vždycky nerad mluvil.

Zvládl jsi to. A já tě za to hrozitánsky obdivuji. Jsi můj velký vzor.“ To ho potěšilo. Jasně cítila ten nával radosti a štěstí. Další věc na kterou přišla – když se člověka dotkne, cítí jeho pocity a rozpoložení.

Někdo zaťukal na dveře. Nestávalo se často, aby k ní někdo chodil na návštěvy. Kromě Bruce. Ten ji navštěvoval až moc pravidelně.

Vstupte.“

Slečno, máte se hned dostavit za ředitelem Furym.“

Kurňa, kdyby chom se potkali kdekoli jinde, šel bych po ní.“

Uchechtla se. Nestalo se poprvé, že si o ní někdo tohle myslel. Plamínek naděje, který tam někde uvnitř skomíral, vzplál jasným světlem. Že by mě chtěli pustit? Zjistili, že jim nejsem ku prospěchu, když to ani sama neovládám, a pouští mě domů? Ano? Vstala a šla ke dveřím.

Doktore, vy také.“ Bruce hodil po vojákovi tázavý výraz, ale přešel k Lath a všichni tři odcházeli chodbou. Stěny, místnosti i tváře se měnily jak procházeli různými částmi budovy. Přišli do jedné z těch méně obývaných částí, když Lath zaslechla něco, co ji zaujalo.

Zbraň vypadá vcelku normálně i když velmi opracovaně a dobře udržovaně. Kov nereaguje s žádným roztokem, který známe, prostě to sem nepatří.“ Ne, to není možné...

Rozběhla se a předběhla muže, který je vedl.

Stůjte......“ Zavolal za ní ještě její doprovod. U dvěří stáli dva ozbrojení muži, ale ona je prostě odstrčila a vtrhla dovnitř.

Ležel tam. Ten kousek čepele, který našla, tam ležel v truhle, přesně jako předtím v místnosti pod zemí. Akorát tentokrát kolem něj pobíhala skupina lidí v bílých pláštích. Vědci.

Je to to, co.....“

Ano.“ Odpověděl Fury, který stál vedle ní. Hezky se tam vyjímala mezi bílými plášti v džínech, žlutém triku s velkou kytkou a vlasy rozpuštěnými na záda, po prudkém příchodu rozlítanými. Ještě někdo tam ale nezapadal. U stěny postával chlap jak hora s rozpuštěnými blond loknami na ramena, v brnění zároveň moderním a starověkém a sytě červeným pláštěm splývajícím mu z ramenou. Zamyšleně si prohlížel tým sem tam pobíhajících vědců. Teď však obrátil svou pozornost na ni. Převyšoval ji tak o půl hlavy.

Thore, představuji ti Latharnu Tretchovou. Slečno Tretchová, představuji Vám Thora.“ Stiskla nabízenou ruku. Cítila zvědavost, dobrou náladu a..... trochu ironie?

Tak tohle má být ta dívka, co čte myšlenky? Čekal jsem někoho ….. no víte, rozhodně ne tohle,“ řekl a rukama ukázal na celou její maličkost.

Budu to brát jako lichotku.“ Odvětila s úsměvem. Taky se usmál. Fury si odkašlal, aby na sebe upoutal pozornost.

Takže, Thore, Váš názor?“

Očividně se jedná o asgardský meč, vyrobený z asgardské oceli, kterou na Midgardu nenajdete. Žádné stopy po prokletí nebo jiné ….. magické ….... tentononc. Navíc takové věci zmizí, když se určitá věc rozbije. Na co by Vám také byl rozbitý měč, že?“ Svou řeč zase zakončil úsměvem.

Tak to jsme se toho dozvěděli.....“ zamrmlal Fury. „A nenapadá Vás, jak se tedy mohlo stát, že když se toho tady přítomná slečna Tretchová dotkla, získala nadpřirozené schopnosti?“ Zeptal se už nahlas, aby ho slyšel i Thor.

Na to se ptáte špatné osoby. Kdyby tu byl Loki...“

Loki tu není a ani nebude!“ Řekl možná příliš důrazně Fury. Protřel si čelo. „Můžete odejít. Zavolám, až budu zase něco potřebovat.“ Thor ještě střelil pohledem po Lath.

Vezmu ji s sebou. Jen se projdeme. Se mnou se jí nic nestane a ani ona nic neprovede.“ Fury těkal pohledem z něho na ni a nakonec na Bruce, který stál u dveří mimo dění. Ten jen rezignovaně pokrčil rameny.

Dobrá, ale nesmíte pryč z budovy. Ohlídám si to.“ Thor se otočil na Lath, která se usmála. Nestranila se lidské společnosti, teda společnosti jednoho nebo dvou lidí, a byla ráda, že si popovídá i s někým jiným. Navíc, Thor je jeden z Avengers a taky z jiné planety. Každá zkušenost se hodí. U dveří si Thor ještě potřásl rukou s Brucem a prohodili spolu pár vět.

Chvíli se potloukali jen po chodbách než narazili na místnost, kde nikdo nebyl a k Lathinu štěstí i s kávovarem. Hned si udělala Laté a pak si sedla ke stolu naproti Thorovi.

Takže, vy jste z Asgardu? Jako z jiné planety?“

Mnoho lidí tomu takhle rychle neuvěří.“

Zapomínáte, že umím číst myšlenky.“

Nevím, jestli tomu věřím.“

Tak si mě vyzkoušejte.“

Jakou barvu má můj plášť?“

Sytě červenou.“

Kolik je mi let podle lidských měřítek?“

Páni, už okolo dvou tisíc a půl. To by do Vás člověk neřek.“

Dobrá, věřím Vám. Pojďme si tykat, Latharno?“

Dobře Thore, preferuji Lath.“

Poté se řeč stočila k Asgardu, městu zlata, věží a majestátních budov. Při představě jí hodně pomohly výjevy, které se Thorovi vybavovali v mysli. Viděla je jako fotografie. Také se dostali k tomu, jak se vlastně dostal na Zemi a co tady dělá. A k Jane.

Poslední dobou se chová zvláštně. Skoro se mnou nemluví. Je to takové hrozně..... bez dotyku. Víš, jak to myslím.“

A zkusil ses jí na to zeptat?“

Povídá něco o jednotvárnosti a nudě. Copak to jde se nudit ve vztahu s Asgarďanem, který žije pět tisíc let a umí lítat?“

Myslím, že to spíš myslela tak, že jste pořád jen zavření doma a nejdete někam spolu ven.“

Ven?“ Bože, ten je natvrdlej.

No, prostě ji vem do restaurace, i když v tvém případě spíš na procházku k řece, nebo s ní zaleť do jiné země....“

Nemá ráda létání. Ale děkuji za radu.“

Taky bys jí mohl dát nějaký dáreček, třeba květinu.“ Thor pohlédl na hodiny.

Už budu muset jít. Skvěle jsme si promluvili, líbí se mi tvoje společnost.“

I mě bylo potěšením. Měj se dobře.“

Ať se ti daří.“ S těmi slovy zmizel chodbou pryč a Lath se vracela loudavě k sobě.

◄►◄►◄►

Zbláznil jste se? Já mám svých starostí dost.“

Je to velmi důležité.“

Tak ji hoďte na krk někomu jinému, třeba bojovníku za spravedlnost Rogersovi.“

Sám dobře víte, že jen vy máte prostředky, abyste mohl otestovat hranice jejích možností.“

A proč bych se o to měl starat?“

Jednou jste souhlasil, že budete spolupracovat s Shieldem, tak se podle toho chovejte. Já mám na starost důležitější věci, než Vaše dětinské hry.“

Tak ji nechte tady.“

Nepokoušejte moji trpělivost.“

Nebylo by to poprvé.“

Nebudu se Vás doprošovat.“

Ne? Škoda. Možná by mě obměkčilo, kdyby jste si kleknul a prosil na kolenou.“

Nejsem jedna z Vašich šílených fanynek.“

Přiznejte se, že máte můj plakát nad postelí.“ Na tváři semu objevil svůdný úšklebek.

Tohle není žádost, ale rozkaz.“

Rezignovaně rozhodil rukama. „Dobrá, nechám ji nějakou dobu u sebe, ale jen proto, že mě unavuje Váš nedostatek argumentů a taky proto, že je takové mladé slečny škoda do toho Vašeho ústavu.“ Usmál se tak, že Fury málem skřípal zuby.

Kapitola 4 Ne úplně férová dohoda

Tony

Konečne sa tu ten slaďoš objavil len na neho som čakala :DDDD vždy mi zlepšia náladu jeho hlášky ktoré si skvelo napísala a ten plagát tak to ma dostalo :DDD

Re: Tony

Snažím se :) Děkuju moc :D

Přidat nový příspěvek